QUEEN - cesty českého fanouška

blog fanouška rockové legendy cestujícího po Evropě za svou oblíbenou kapelou

Brian May + Kerry Ellis - ČR 2016

03.03.2016 Multifunkční hala Gong, Ostrava, ČR

Brian May + Kerry Ellis - Ostrava 2016Brian May + Kerry Ellis - Ostrava 2016Brian May + Kerry Ellis - Ostrava 2016S Brianem před ostravským hotelemS Brianem před ostravským hotelemS Kerry Ellis před ostravským hotelem

Hned jak bylo turné oznámeno, tak jsem měl velké dilema. Kerry moc nemusím, Brian mě baví především s Red Specialem a ceny vstupenek byly dost napáleny. Na druhou stranu mojí prioritou vždycky bylo podívat se na co nejvíce koncertů - je lepší prožít blbý koncert než zpětně litovat, že jsem tam nebyl. A historie obvykle ukáže, že to bylo dobré rozhodnutí.

Do Ostravy dorážím na pohodu někdy kolem třetí hodiny. Ubytuju se v penzionu, protože původní plán přespání u Roberta nevyšel, neboť jeho žena je semetrika. Roberto mě za chvíli vyzvedává a jedeme k hale. Tam už několik hodin čeká pár fanoušků, ke kterým se připojujeme. Zjišťujeme hotel, ve kterém kapela bydlí, a potěší nás Pete Malandrone, který zrovna nese Red Special do haly a na chvilku se u nás zastaví, aby nám rozdal Brianovy trsátka a šestipence. Necelou hodinku poté už přijíždí luxusní černý autobus s Brianem. Možná by šel rovnou do haly, ale rozhodl se k nám přijít podrbat jakousi potulnou ostravskou kočku, která byla především vděčná, že ji jeho autobus minutu předtím nepřejel. Takže vyšlo hned setkání číslo jedna - podpisovka u haly, fotky - největší respekt Pavlovi, který si přijel nechat podepsat svou ručně vyřezávanou kopii Red Specialu! Nadmíru dobrý začátek!

Koncert samotný by se dal rozdělit do několika pasáží. Začátek je charitativně přeslazený, Somebody To Love pak uvozuje svižnější úsek coververzí a po nadprůměrně dobrém kytarovém sólu následuje závěr s Queen. Začátek mě nudí, ale Somebody To Love mě dostala do varu a u kytarového sóla, které zahrnovalo Dvořákovu Novosvětskou symfonii, mi stály chlupy na celém těle! Skvělé, fakt skvělé. Spousta věcí by se dala udělat lépe, ale koncert jsem si překvapivě dobře užil. Po koncertu jdeme do hospody na čtyři pivka a prodiskutovat klíčová životní témata - ženy, práci a Queen.

Další den musím z penzionu odjet už v deset, tak se jdu sám podívat k hotelu, kde kapela bydlí. Asi po hodině vychází Kerry Ellis vyvenčit svého tříměsíčního syna (Freddieho!) - v doprovodu zřejmě svých rodičů. Zatím si jí nevšímám, stejně se bude ještě vracet. Někdy kolem jedné hodiny nastává obvyklá scéna - Brianův asistent zkontroluje situaci, upozorní na limit 1 podpisu na osobu a pět minut poté už se s Brianem zdravíme. Chválím mu zakomponování Dvořáka do kytarového sóla, z čehož má obrovskou radost a zřejmě ho trochu mrzí, že to většina diváků asi nepoznala. Brian následně odchází na krátkou procházku po Ostravě, načež po chvíli doráží Radek, který si s pečlivostí sobě vlastní vypočítal a naplánoval svůj příchod, přičemž Briana asi o deset minut minul. Naštěstí pro něj se Brian za půl hodiny vrací, tak zvládneme ještě fotku. Mírnou kaňkou na setkání je podnapilost jednoho fanouška, díky které žadoní u Briana už o třetí podpis během půl hodiny, čímž ho zbytečně namíchne.

Aby to nebylo jediné faux-pas, musel jsem zabodovat i já. Do hotelu se vrací Kerry Ellis, fotíme se s ní a já dle svého zvyku zahajuju konverzaci - zdánlivě nenápadně: "Lovely son. Did you name him Freddie because of... you know... Mr. Mercury?" Kerry pyšně odpovídá, že se jí prostě to jméno líbilo, ale trošku tam i souvislost s naším FM být může. Takže přichází čas na mou drzou poznámku: "Thank god you didn't name him 'Brian' because that would surely raise some questions..." No trošku ostuda, samozřejmě. Kerry to naštěstí bere s humorem a s hraným zděšením namítá, že Brian je její šéf a nikdy by s ním nic neměla.

Takže mám podepsanou vstupenku a tourprogram a můžu vyrazit do Zlína, resp. napřed do Uherského Hradiště, kde nás čeká večerní "Tour de pub", ze které se vymotám asi po osmi koktejlech a dvou panácích až někdy ve tři ráno a jdu zalehnout na gauč aspoň na pár hodin před zlínským koncertech...

05.03.2016 Kongresové cetrum, Zlín, ČR

S Brianem před zlínským hotelemBrian May + Kerry Ellis - Zlín 2016Brian May + Kerry Ellis - Zlín 2016Brian May + Kerry Ellis - Zlín 2016Brian May + Kerry Ellis - Zlín 2016Brian May + Kerry Ellis - Zlín 2016

Vstávám v panelákovém bytě v Uherském Hradišti (kde jsem po propařené noci přespal u kamarádky), když najednou dorazí dvě různé SMSky. Jedna hlásí, ve kterém hotelu ve Zlíně je kapela ubytována (byl tam naštěstí jen jeden možný) a druhá hlásí čas, v kolik Brian odjel z Ostravy. Odhadem průměrné rychlosti autobusu docházím výpočtem k závěru, že Brian dorazí do Zlína zhruba za 45 minut a je tudíž nejvyšší čas jednat. (Zkuste ale donutit jakoukoliv ženu, aby zrychlila make-up nebo oblékání). Nakonec vyrážíme relativně dle plánu, který nabourávají pouze místní řidiči, pro které je 70 km/h mezi obcemi už zřejmě druhá kosmická rychlost, nebo prostě nechtějí rozbít vajíčka. Do Zlína k hotelu se přiřítíme zhruba čtvrt hodiny před Brianem a z důvodu nedostatku parkovacích míst necháváme auto zaparkované tak trošku v křižovatce. Což ovšem překvapí řidiče Brianova autobusu, který se mu následně musí dost složitě vyhýbat a manévrovat, aby se vůbec k hotelu dostal.

Brian při vystupování z busu lehce zakopne a už to, že to ustál a nenatáhnul se na chodníku, u něj vykouzlí úlevný úsměv na tváři. Dnes je extrémně ochotný, po podepisování a focení zůstane ještě chvíli na pokec a řešíme spolu, které kapely už ve Zlíně hrály, protože pro Briana je toto město očividně velkou neznámou. Pak odcházíme na oběd do Potrefené Husy, na kávu do Baťova mrakodrapu a kolem sedmé jdeme na koncert. Setlist je totožný jako v Ostravě, takže už tak nějak víme, co můžeme očekávat. Po koncertu vyloudím Jeffův setlist na bedňákovi, který zhasíná svíčky. Petr mě zákeřně pobízí, abych zkusil požádat o jednu ze svíček jako suvenýr (měls výbornej nápad, woe), což se nesetkává s pozitivní odezvou, protože všechny svíčky se skutečně používají i na dalších koncertech. Jdeme k autu, přičemž se cestou ještě na skok stavíme u zadního vchodu do haly, kde už asi po deseti minutách vychází Brian a podškrábne mi čerstvě získaný setlist. Ve Zlíně na něj čeká snad šedesát lidí a podepíše se ochotně každému. Ještě v noci pak přejíždíme na místo našeho přespání před brněnským koncertem.

06.03.2016 Laser Show Hall, Boby Centrum, Brno, ČR

S Brianem před brněnským hotelemBrian May + Kerry Ellis - Brno 2016Brian May + Kerry Ellis - Brno 2016Brian May + Kerry Ellis - Brno 2016Brian May + Kerry Ellis - Brno 2016Brianův a Kerryin autobus

Přemýšlíme, ve kterém hotelu by mohl Brian bydlet, ale vytipovali jsme asi tři, které se později stejně ukážou být chybné. U Bobycentra už čekají fanouškové (pochopitelně zbytečně, zvuková zkouška bývá kolem páté), ale hotel jako takový vypadá tragicky, tak se přesouváme k hotelu International, který nám přijde vhodný svým umístěním. Kecáme a mrzneme, když najednou pípne Twitter a Brian posílá fotky z tourbusu, ze kterých je jasné, že je někde blízko nás, ale u hotelu ne. Co teď? Situaci zachraňuje dlouholetý známý Mirek, který jde kolem a ke kterému se připojíme v rámci přesunu k jinému (nedalekému) hotelu - kde už parkuje známý černý autobus. Takže tady jsme se trochu netrefili, ale pořád je šance to napravit. Probíráme možné varianty vývoje a hodnotíme dosavaní průběh turné, když najednou bez varování vychází Brian z hotelu. Nevím, jestli jsme mu chyběli, nebo si zapomněl v busu mobil, ale každopádně se na nás přišel podívat a my pochopitelně nebyli nijak připraveni. Ale aspoň to proběhlo velmi neformálně, doporučili jsme mu výlet na Špilberk a pochválili turné. Po pár minutách se Brian rozloučil, tak jsme se přeci jen vnutili... jako že podpis a fotečka by nás neurazily, akorát tedy klasika - foťák chybně nastavený na režim videa (takže fotku nemám), fixa někde v kapse bůhvíkde, takže Brian vytahuje vlastní propisku a podepisuje se alespoň tou. Pak mi ji "vrací", ale bohužel si hned vzpomene, že byla jeho, takže suvenýr nemám :-)

Po odchodu BM navazuju kontakt s řidičem jeho autobusu, jehož celodenní prací je tvrdnout v busu a jen Briana převážet z místa na místo v případě potřeby. Sympaťák, už jel s Queeny turné 2008, ale pražské místo pobytu nám říct nechce. Nevadí, vyrážíme na kávu, tiramisu a následně i k hale. Příjezd busu s Brianem na zvukovou zkoušku tentokrát pouze fotím a držím se v povzdálí, nechci to přehánět a příliš Briana štvát. Pak jdeme do hospody na pivko a já se definitivně rozhoduju, že v merchandise stánku vezmu tu podepsanou Mini May kytarku. Devět táců není málo, ale je to v podstatě limitovaná edice a cena asi klesat nebude. K mému překvapení jsou na prodej pouze dvě, přičemž první je prodaná hned po deseti sekundách, tak rychle chňapnu po druhé.

Brněnský koncert se od ostatních českých liší tím, že Brian vzdává hraní Dvořáka a vystřihne radši Amazing Grace. Publikum to podle mě stejně moc nepoznalo. Po koncertu mě čeká ještě bitka o trsátko (prohrál jsem, německý novinář i předseda rakouského fanclubu váží víc než já) a konflikt s hlavním securiťákem z Live Nation, který se může pominout kvůli malé kamerce v mé ruce (ačkoliv všichni bezostyšně nahrávali full HD videa svými foťáky). Vzhledem k tomu, že kromě kamerky mám i mikrofony a audiorekordér, tak radši volím ústup. Jdeme se ještě jen tak cvičně podívat k zadnímu vchodu a samozřejmě úspěšně - nicméně Brian už jen každému podá ruku a podpisovka tentokrát naprosto výjimečně není. Vyrážím domů do Plzně.

08.03.2016 Kongresové centrum, Praha, ČR

Brian May + Kerry Ellis - Praha 2016Brian May + Kerry Ellis - Praha 2016Brian May + Kerry Ellis - Praha 2016Brian May + Kerry Ellis - Praha 2016Brian May + Kerry Ellis - Praha 2016S Brianem před pražským hotelem

Do Prahy vyjíždím s tím, že na nějakou další podpisovku už kašlu. Nezjišťuju informace, hotel skutečně nevím, i foťák si beru jen se sebezapřením. Chci si to hlavně užít.

Odpolední čekání před halou (jen tak z povinnosti) nemá význam, kapela stejně přijela dodávkami rovnou do garáží, takže jdeme ještě na pivko, tlačenku a pak už na koncert. Dvořák v kytarovém sólu je zpátky (hurá!), publikum v pohodě (standing ovation ještě před první skladbou? Neuvěřitelné!)

I přes můj nezájem ale nečekaně na poslední chvíli přichází neověřená informace o hotelu kapely a po chvilce zvažování riskneme hned po koncertu vyrazit k hotelu (BMW E92 335i je zárukou, že tam budeme dřív než Brian) a počkat tam. Trocha nočního spěchu a chaosu stojí za to, u hotelu jsme zhruba deset minut před Brianem a můžeme ho tak přivítat po koncertu a poděkovat mu za celé turné. Brian kupodivu nenamítá nic proti našim opakujícím se ksichtům a stejně nám děkuje, podává ruku a celkově se všichni (Brian i my) shodujeme, že to byly zajímavé čtyři koncerty. Jedeme pak zpátky k hale, kde po zaparkování úplnou náhodou narážíme ještě na Jeffa Leache a kompletujeme tak podpisy celé kapely. Krásně to všechno nakonec klaplo!

Kdybych měl shrnout všechny koncerty, tak Ostrava měla dobrou atmosféru, ale hlediště zaplněné jen ze dvou třetin. Zlín byl krásně vyprodaný, ale v prvních řadách moc místních celebrit a bohužel mrtvé publikum. V Brně bylo hodně plno a publikum daleko živější a Praha měla sice suverénně nejhnusnější sál, ale zase opakovanou standing ovation and celkově výbornou atmosféru. Hodnotím tedy Ostravu 75%, Zlín 70%, Brno 80% a Prahu 90%.

A souhrn našeho lovu? Pokud počítám dobře, tak osm setkání s Brianem, sedm podpisů (+ 1 koupená podepsaná kytarka) a HLAVNĚ - náš kytarista byl letos extrémně ochotný. Nikdy jsem ho nezažil v takto dobré náladě a tak ochotného. Asi přeci jen hraje roli, že malé sólové turné je daleko méně stresující než koncerty Queen pro vyprodané haly.

Disclaimer: Všechny fotky jsem buď udělal já nebo na nich alespoň jsem :-) Fotografie nepublikujte nikde jinde.